26.The Poets
- Tá. Sín. Mím
- Tato jsou znamení Knihy zjevné
- ty snad soužíš se proto, že nechtějí uvěřiti
- Kdybychom chtěli, seslali bychom jim s nebe znamení, před nímž sklonily by se šíje jejich v ponížení
- však není nového napomenutí, přišedšího jim od Milosrdného, aniž by se od něho neodvraceli
- A lží nazvali je, však dojde je zpráva o tom, z čeho si byli žert tropili
- Což nepohlédli na zemi — kolika na ní dali jsme vzrůsti druhům rostlin vzácných
- Zajisté v tom jest znamení: však většina jich nevěří
- A dojista Pán tvůj mocný jest, slitovný
- (Pomni), když zavolal Pán tvůj Mojžíše: „Jdi k lidu nepravostnému
- lidu Faraonovu, Což nebudou báti se mne?“
- Řekl (Mojžíš): Pane můj, bojím se, že lhářem nazvou mne
- A stísněna jest hruď, má a není volný jazyk můj: pročež pošli pro Árona
- Mají proti mně obvinění a bojím se, aby mne nezabili.“
- Řekl (Bůh): „Nikoliv. Jděte oba se znameními našimi: my s vámi budeme, naslouchajíce
- A jděte k Faraonovi a rcete: „Myt zajisté posly jsme Pána veškerenstva
- i vyšli s námi syny Israele.“
- Řekl (Farao): „Což nevychovali jsme tě mezi námi za dětství a což nedlel jsi mezi námi po mnoho let věku svého
- A učinil's skutek, kterýs učinil: jsi nevděčníkem.“
- Řekl (Mojžíš): Ano, učinil jsem jej tehdy a byl jsem pobloudilím
- a prchl jsem od vás, ježto bál jsem se vás: však dal mi Pán můj moudrost a učinil mne jedním z poslů
- A jest to dobrodiní, jehož popřál's mi, že zotročil jsi syny Israele?“
- Řekl Farao: „Kdo jest (ten) Pán veškerenstva?“
- Řekl (Mojžíš): „On Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi oběma jest — dovedete-li uvěřiti.“
- Řekl (Farao) k těm, kteří byli kol něho: „Neslyšíte?“
- Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem vaším a Pánem otců vašich předešlých.“
- Řekl (Farao): „Zajisté prorok váš, jenž poslán byl k vám, jest duchem posedlý.“
- Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem východu a Pánem západu a všeho, což mezi nimi jest — dovedete-li to pochopiti.“
- Řekl (Farao): „Vezmeš-li si za Boha někoho jiného kromě mne, učiním tě jedním z uvězněných.“
- Řekl (Mojžíš): „I když předvedu ti důkaz zjevný?“
- Řekl (Farao): „Předveď jej, jsi-li pravdomluvný.“
- Tehdy vrhl (Mojžíš) hůl svou na zem, a hle, stala se hadem zjevným
- Poté Pak vztáhl ruku svou, a hle, bílá byla (v zraku) hledících
- Řekl (Farao) k předákům svým, kolem sebe: „Totoť zajisté kouzelník jest učený
- Chce vyhnati vás ze země vaší kouzelnictvím svým: co nařizujete?“
- Řekli: „Poodlož (odpověď) jemu a bratru jeho: a pošli do všech měst shromažďovatele
- kteří přivedou ti všechny kouzelníky učené.“
- I shromážděni byli kouzelníci na schůzku v den určený
- a bylo řečeno lidem: „Shromáždíte-li se všichni
- abychom snad následovali kouzelníky, budou-li vítěznými?“
- A když přišlo kouzelnictvo, řekli Faraonovi: „Dostaneme odměnu, budeme-li vítěznými?“
- Řekl: „Ano: a v tom případě též budete z těch, kdož mně jsou nejbližší.“
- Řekl, jim Mojžíš: „Vrhněte na zem, co máte k vrhání.“
- I vrhli na zem provazy své a hole své a řekli: „Při moci Faraonově, myť zajisté jsme vítěznými!“
- I vrhl Mojžíš na zem hůl svou a požrala jich divy vylhané
- Tehdy padli kouzelníci úctou na tváře své
- a řekli: „Uvěřili jsme v Pána veškerenstva
- Pána Mojžíše a Árona.“
- Řekl (Farao): „Zdaž uvěřili jste v něho dříve, než dovolil jsem vám? Tenť zajisté jest náčelníkem vaším, jenž naučil vás kouzlům — a dobře seznáte (moc moji): dojista pak dám uřezati vám ruce i nohy pokřižmo a dám ukřižovati všechny vás.“
- Řekli: „To neuškodí nám, neb v pravdě k Pánu svému navrátíme se
- Zajisté přejeme si, aby odpustil nám Pán náš hříchy naše, neb my byli jsme prvními z věřících.“
- I vnukli jsme Mojžíšovi: „Vyjdi za noci se služebníky mými: neb dojista pronásledováni budete.“
- A poslal Farao do měst shromažďovače
- řkoucí: „Onino (Israelští) jsou hrstka nepočetná
- a rozzuřeni jsou proti nám
- my pak četní jsme a obezřetní.“
- Tak způsobili jsme, aby vyšli ze zahrad a od pramenů
- a pokladů a bydlišť převzácných
- tak (stalo se): a dali jsme vše to dědictvím synům Israele
- Následovali je pak za jitra
- A když shlédli se navzájem oba vojové, řekli soudruzi Mojžíšovi: „Zajisté jsme teď dohoněni.“
- Řekl: „Nikoliv: zajisté Pán můj se mnou jest a (dobře) povede mne.“
- I vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou moře.“ I rozstouplo se a každá z obou částí zvedla se jak hora veliká
- Poté pak dali jsme přiblížiti se oněm druhým
- A zachránili jsme Mojžíše a kdož s ním byli, všechny
- poté pak potopili jsme ony druhé
- Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný
- A předříkávej jim děje Abrahame
- když řekl otci svému i lidu svému: „Co uctíváte?“
- Řekli: „Uctíváme modly a jsme jim stále oddáni.“
- Řekl: „Zdaž slyší vás, když k nim voláte
- Aneb prospěti vám mohou, či uškoditi?“
- Řekli: „Nikoliv, však shledali jsme otce své již takto činící.“
- Řekl: „Co míníte? To, co uctívali jste
- a co uctívali otcové již vaši předešlí
- (modly ty) mne nepřáteli jsou: (není Boha), kromě Pána veškerenstva
- jenž stvořil mne a jenž vede mne (pravou cestou)
- jenž krmí mne i napájí mne
- a když onemocním, uzdraví mne
- jenž mi dá zemřít a pak vzkřísí mne
- a jenž přeji si, aby odpustil mi hříchy mé v den soudný
- Pane můj, dej mi soudnost a připoj mne ke spravedlivým
- a dej mi pověst pravdomluvnosti u pokolení příštích
- a dej mi podíl na dědictví zahrady rozkoše
- a odpusť otci mému, že byl jedním z bloudících
- a nepotup mne v den kdy vzkříšeni budou
- v den, kdy neprospějí nikomu statky, aniž děti
- vyjma toho, kdož přijde k Bohu se srdcem zdravým
- a kdy přiblížen bude ráj k bohabojným
- a představeno bude peklo svedeným
- a řečeno jim bude: „Kde jest to, co uctívali jste
- vedle Boha? Zdaž mohou pomoci vám, aneb pomoci sobě samým
- A vmeteni budou v ně oni i (jimi) svedení
- a vojska Iblísova veškerá
- Řeknou, odporujíce si v pekle navzájem
- „Při Bohu. zajisté byli jsme v bludu zjevném
- když stavěli jsme vás na roveň Pánu veškerenstva
- kdo jiný svedl nás, než provinilci
- A není nám přímluvců
- aniž přítele účinlivého
- a kdyby bylo nám návratu, tehdy jistě byli bychom z věřících!“
- Zajisté, v tomto jsou znamení: však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný
- Lid Noemův též nazval lháři posly své
- když řekl jim bratr jejich Noe: „Což nebudete báti se Boha
- Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným
- pročež bojte se Boha a poslechněte mne
- Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva
- pročež bojte se Boha a poslechněte mne.“
- Řekli: „Zdaž věřit tobě budeme, když následují tě jen nejsprostší?“
- Řekl: „Co vím o tom, co oni dělali
- Súčtování s nimi jest na Pánu mém — kéž byste tomu rozuměli
- Já přece neodstrčím těch, kdož věří
- neb jsem jen varovatelem zjevným.“
- Řekli: „Nepřestaneš-li, Noe, dojista budeš jedním z ukamenovaných.“
- Řekl: „Pane můj, věru lid můj lhářem nazval mne
- Rozhodni tedy mezi mnou a jimi jasným rozhodnutím a zachraň mne, jakož i ty, kdož se mnou jsou z věřících.“
- I zachránili jsme jej a kdož byli s ním, v arše přeplněné
- poté pak potopili jsme všechny zůstavší
- Zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný
- Též (kmen) 'Ád lháři nazval posly své
- když řekl jim bratr jejich Húd: „Což nebudete báti se Boha
- Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným
- ať pročež bojte se Boha a poslechněte mne
- Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva
- Zdaž stavěti budete na všech pahrbcích znamení pro kratochvíli
- A činiti si budete stavby jako by pro věčné obývání
- A když vládnete, vládnete jako utiskovatelé
- I bojte se Boha a poslechněte mne
- A bojte se toho, jenž rozhojnil vás v tom, co víte
- a rozhojnil vás v dobytčatech a dětech
- a v zahradách a pramenech
- jáť bojím se pro vás trestu dne velkého.“
- Řekli: „Nám jedno jest, varuješ-li nás, aneb nejsi-li varovatelem
- toto jsou pouze báchorky starých
- a my nebudeme ztrestáni.“
- A lhářem nazvali jej i zahladili jsme je: zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný
- Též (kmen) Tsemúd lháři posly nazval
- když řekl jim bratr jejich Sálih: „Což nebudete báti se Boha“
- Jáť zajisté jsem vám poslem důvěryhodným
- pročež bojte se Boha a poslechněte mne
- A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva
- Zdaž ponecháni budete v tom, co máte zde, v bezpečí
- V zahradách a u zřídel
- a polností a datlovníků, větví, štíhlých
- a vytesávati budete si v horách domy dovedně
- I bojte se Boha a poslechněte mne
- a neposlouchejte nařízení výstředníků
- kteří pohoršují zemi a nepolepšují ji.“
- Řekli: „Tys pouze jedním z očarovaných
- jsi pouze člověk, jako my: pročež předveď nám znamení, jsi-li z pravdomluvných.“
- Řekl: „Tato velbloudice (bude jím): jí patřiti bude napití a vám patřiti bude napití ob den určený
- Však nepřičiňte jí zlého, jinak zachvátí vás trest dne velkého.“
- Nicméně přeřezali žíly jí a litovali toho zrána
- neboť zachvátil je trest. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj mocný jest a slitovný
- Lháři nazval lid Lotův posly své
- když řekl jim bratr jejich Lot: „Což nebudete báti se Boha
- Jáť jsem vám poslem důvěryhodným
- pročež bojte se Boha a poslechněte mne
- A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva
- Zdaž vcházeti budete k mužům, z tvorstva veškerého
- A zanecháte, co Bůh stvořil vám za manželky? Opravdu jste lidem chybujícím!“
- Řekli: „Nezanecháš-li této řeči, Lote, zajisté budeš jedním z vyhnanců.“
- Řekl: „Jáť činů vašich hrozím se
- Pane můj, spas mne a rodinu mou od toho, co činí tito:“
- I zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou
- vyjma stařeny, jež omeškala se
- a pak zahubili jsme všechny ostatní
- A dštili jsme na ně deštěm, a špatný to byl déšť pro ty, jež varovali jsme
- Zajisté znamení jest v tomto: však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný
- Též obyvatelé hvozdu (Madianského) lháři nazvali posly své
- když řekl jim Šu'ejb: „Což nebudete báti se Boha
- Jáť jsem vám poslem důvěryhodným
- pročež bojte se Boha a poslechněte mne
- A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva
- Dodržujte správnou míru a nebuďte z těch, kdož na ní utrhují
- važte dle spravedlnosti přímé
- a neokrádejte lidi o věci jejich, aniž prostopášnostmi pohoršujte zemi
- a bojte se toho, jenž stvořil vás i pokolení předešlá.“
- Řekli: „Ty zajisté's jen jedním z očarovaných
- A tys jen člověk, jako my; a my považujeme tě za jednoho z prolhaných
- dej spadnouti na nás kus nebe, jsi-li pravdomluvným.“
- Řekl: „Pán můj nejlépe ví o tom, co činíte.“
- Tak lhářem nazvali jej: i zachvátil je trest dne mračného: zajistéť byl to trest dne velkého
- Zajisté znamení jest v tomto, však většina jich nevěří
- ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný
- A tento (Korán) zajisté jest sesláním od Pána veškerenstva
- sestoupil s ním dolů duch věrný
- na srdce tvé, abys byl jedním z varovatelů
- v jazyku jasném arabském
- Onť zajisté předpověděn jest v Písmech předešlých
- což není to znamením pro ně, že věděli o něm již učení ze synů Israele
- A kdybychom byli seslali jej na některého z cizinců
- a byl by četl jim jej, nebyli by bývali v něj věřili
- A takovýmto způsobem uvedli jsme jej do srdcí provinilců
- že neuvěří v něj, dokud neshlédnou trest svůj bolestný
- a přijde na ně znenadání, aniž by tušili
- Tehdy řeknou: „Může nám býti poshověno?“
- Zdaž tedy budou chtíti (nyní), aby uspíšen byl trest náš
- Co míníš? Popřejeme-li jim radostí světa po léta
- a pak přijde na ně, co bylo jim slíbeno
- co prospěje jim to, z čeho se byli radovali
- Ale nezahladili jsme města, aniž by bylo mělo své varovatele
- k napomenutí: myť zajisté nebyli jsme křivditeli
- Nesestoupili pak (s Koránem) zlí duchové
- a nepříslušelo jim to, aniž byli s to tak učiniti
- neb oni od slyšení jeho jsou vzdáleni
- I nevzývej spolu s Bohem boha jiného, abys nebyl jedním z trestaných
- a varuj příbuzné své nejbližší
- a stři křídlo své ochrany nad těmi, již následují tě z věřících
- A když neposlechnou tě, rci: „Jáť zajisté prost jsem viny na tom, co činíte,“
- spoléhej na Mocného, Slitovného
- jenž vidí tě, když vstáváš k modlitbě
- jakož i chování tvé mezi těmi, kdož uctívají jej
- neboť on všeslyšící a vševědoucí jest
- Oznámím vám, na koho sestupují zlí duchové
- Sestupují na všechny prolhance hříšné
- kteří házejí (do vzduchu věci) z doslechu a vět šina jich lháři jsou
- a BÁSNÍCI, jež následují (jimi) zvábení
- zdaž nevidíš, že bloudí po všech údolích
- A že říkají, co nečiní
- Vyjma těch, kteří uvěřili a konají dobré skutky a vzpomínají často Boha a hájí se poté, když bylo jim ukřivděno: a seznají křivditelé, jakým zvrácením budou zvráceni