22.The Pilgrimage
- Ó lidé, bojte se Pána svého, neboť otřesy hodiny (soudu) budou věcí úžasnou
- V den, kdy spatříte ji, každá kojitelka upustí kojence svého a každá žena obtěžkaná upustí břímě své: a spatříš lidi jako opilé a nebudou opilí: však trest boží přísný jest
- A jsou někteří mezi lidmi, kteří hádají se o Bohu, aniž by měli jakých vědomostí a následují každého Satana odbojného
- Předepsáno jest Satanu, aby každého, jenž za zachránce si jej vezme, v blud zavedl a dovedl jej k trestu plamene
- Ó lidé, jste-li v pochybnostech ohledně zmrtvýchvstání, (uvažte), že stvořili jsme vás z prachu, pak ze semene, pak ze sražené krve, pak z kousku masa buď ve tvaru aneb beztvárného, abychom dali vám důkazy (moci své). A ponecháváme v lůnech cokoliv chceme až do lhůty předurčené: pak necháme vás vyjíti jako kojence: pak dáme vám dosíci věku dospělosti: a někteří z vás zemřou, jiní pak dojdou věku sešlosti takové, že nevědí ničeho z toho, co byli před tím věděli. A vidíš zemi vyschlou: však jakmile seslali jsme na ni vodu, vzpružila se a zbobtnala: a vzrostl na ní veškerý druh rostlin rozkošných
- To proto, že Bůh zajisté jest pravdou (samou) a proto, že obživuje mrtvé a nade všemi věcmi moc má
- a že hodina (soudu) jistě přijde; není o ní pochyby; a že Bůh vzkřísí mrtvé z hrobu
- A jest mezi lidmi jeden, jenž hádá se ohledně Boha, aniž by měl o tom jakých vědomostí, a aniž by veden byl Knihou osvícenou
- Pyšně odvrací se, aby zavedl druhé od stezky boží: tomu v životě pozemském potupa bude údělem a v den zmrtvýchvstání okusiti dáme mu trestu sžíhání
- „Toto vezmi za to, co kupředu poslaly si ruce tvé: a Bůh nezkracuje služebníků svých!“
- A jest mezi lidmi takový, jenž slouží Bohu ramenářsky: když postižen jest dobrem, jest spokojen: však když postižen jest zkouškou, obrátí se čelem vzad. Takto ztrácí život pozemský i život budoucí: toť zajisté ztráta jest zjevná
- Vzývá vedle Boha, co nemůže uškoditi mu, aniž prospěti: toť zajisté zbloudění jest daleké
- Vzývá toho, jenž spíše mu uškodí, než prospěje: špatný to pán a špatný to společník
- Zajisté pak uvede Bůh ty, kdož uvěřili a konali dobré skutky, do zahrad, pod nimiž řeky tekou, neboť Bůh zajisté činí, co chce
- Kdožkoli domnívá se, ze Bůh nepomůže prorokovi v životě pozemském i budoucím, nechť natáhne provaz k nebi, a pak nechť uřízne jej: pak nechť dává pozor, odstraní-li lest jeho to, nač se zlobí
- Takovýmto způsobem seslali jsme jej jako znamení jasná a Bůh vede (cestou přímou), koho chce
- Zajisté ti, kdož uvěřili a Židé a sabejští a křesťané a mágové a ti, kdož Bohu dávají společníky, shledají, že Bůh rozhodne mezi nimi v den zmrtvýchvstání: neboť Bůh věcí všechněch jest svědkem
- Což nevidíš, že Bohu klaní se cožkoli na nebi jest i na zemi? a slunce a měsíc a hory a stromy a zvířata a většina lidí? Však mnohým již přisouzen byl trest: a koho Bůh potupý toho nikdo nemůže poctíti: Bůh pak zajisté činí, co chce
- Tito jsou oni dva soupeři, kteří přou se ohledně Pána svého těm pak, kdož neuvěřili, střižen jest oděv z ohně a lita bude na hlavy jejich voda vroucí
- Rozleptáno bude jí, cožkoliv v útrobách jejich jest i kůže
- a přichystány jsou pro ně obušky železné
- Pokaždé, když chtít budou vyjíti, mukami dohnáni, z pekla, navráceni tam budou (s voláním): „Okuste trestu sžíhání!“
- Zajisté pak uvede Bůh ty, kdož uvěřili, a konali dobré skutky do zahrad, pod nimiž řeky tekou: ozdobeni v nich budou náramky zlatými a perlami a oděv jich tam bude hedvábný
- A vedeni budou k dobré mluvě a vedeni budou ke stezce ctné
- Těm pak, kdož neuvěřili, a odvracejí druhé od stezky boží a od modlitebnice posvátné, kterou učinili jsme pro (všechny) lidi: stejně pro ty, kdož v ní obývají, jakož i venkovské: a těm, kdož chtějí znesvětiti ji ze svévole, okusit dáme trestu bolestného
- A (pomni), když naznačili jsme Abrahamovi místo domu posvátného, (řkouce): „Nespolčuj se mnou ničeho, ale očišťuj dům můj pro ty, kdož obcházeti jej budou v průvodu, a kdož konati v něm budou modlitbu v stoje, neb v kleče, neb padše na tváře své.“
- A ohlašuj lidu POUŤ: nechť přijdou k tobě pěšky, neb na velbloudech bystrých, přicházejíce ze všech průsmyků hlubokých
- aby dosvědčili dobrodiní poskytnutá jim a aby vyslovovali jméno Boha po určitý počet dnů nad tím, co výživou dal jim ze zvířat a dobytčat: jezte z nich a nakrmte i nuzné a chudé
- Pak nechť dovrší nedbalost svou a vyplní sliby své a obejdou v průvodu dům starobylý
- Tak (čiňte). A kdožkoli ve velké úctě bude míti své zápovědi Boha, bude to lepším proň u Pána jeho. Dovoleno jest vám maso dobytčat, vyjma dříve vám vyjmenovaných: straňte se pak poskvrny model a vyhýbejte se mluvě lživé
- Upřímní (buďte) k Bohu (ve víře), nespolčujíce s ním ničeho, neboť kdožkoli spolčuje co s Bohem, jako by spadl s oblak a schvátil jej pták neb odvál jej vítr do končin dálných
- Tak (čiňte). A kdožkoli velké učiní oběti boží, přichází to z bohabojnosti srdcí
- Budete míti užitek (z dobytčat obětních) až do určité lhůty: poté pak místo obětování jich bude v domě starobylém
- Každému národu ustanovili jsme obřady jeho, aby vyslovoval jméno Boha nad tím, čímž k výživě je obdařil v němé tváři — a Bůh váš jest Bůh Jediný: pročež do jeho vůle odevzdejte se a radostnou zvěst věstiž poníženým
- kteří, když vysloveno jest jméno Boha, zachvějí se v srdcích svých úctou: a trpělivi jsou v protivenstvích, jež postihnou je: a zachovávají modlitbu: a z toho, čímž (k výživě) obdařili jsme je, rozdávají
- A velbloudy učinili jsme oběťmi při obřadech božích: v nich mnoho dobra máte. Pročež vyslovujte jméno boží nad nimi, když stojí v řadě (před obětováním): a když byli padli na boky své, pojídejte z nich a dejte najísti těm, kdož spokojí se i tomu, jenž si žádá. Takto podmanili jsme je vám, abyste nám byli vděčni
- Nedostihne maso jejich, aniž krev, Boha; ale dostihne ho bázeň boží od vás. Takto Bůh podmanil vám je, abyste vyvyšovali Boha ve chvále za vedení vás: a radostnou zvěst oznamuj dobře činícím
- Bůh zajisté hájí ty, kdož uvěřili (před úklady); neboť on zajisté nemiluje zrádců a nevěřících
- Dovoleno bylo (válčení) těm, kdož válčí proto, že bylo jim ublíženo: a Bůh zajisté pomoci jim jest schopen
- těm, kdož vypuzeni byli z příbytků svých bezprávně, jen proto, že říkají: „Pánem naším jest Bůh.“ A kdyby Bůh nebyl zapuzoval jedny lidi druhými, byly by bývaly pokořeny kláštery a chrámy a modlitebnice a mešity, v nichž mnoho vyslovováno jest jméno boží; a Bůh dojista pomáhá tomu, kdo jemu pomáhá: a Bůh silný jest a mocný
- Pomůže těm, kteří, budou-li upevněni v této zemi, zachovávati budou modlitbu a dávati budou povinnou almužnu: a nabádati budou k dobru a zbraňovati budou od zla. Bohu pak přináleží konečné (rozhodnutí) věcí
- Nazývají-li tě lhářem, však již lháři nazýval před tebou proroky lid Noemův, a kmeny 'Ád a Tsemúd
- a lid Abrahamův a lid Lotův
- A obyvatelé Medianu: a lhářem zván byl Mojžíš! A dlouhé strpení měl jsem s nevěřícími, však poté stihl jsem je (trestem) : a jaké bylo převrácení mé
- A kolik měst zahladili jsme, když byla nepravostna a nyní pusta jsou a vyvrácena! A kolik studnic zasypáno jest a kolik (sbořeno) hradů výstavních
- Což necestovali zemí a což nemají srdce k chápání a uši k slyšení? Však nejsou to zrakové jejich, již slepi jsou, ale slepa jsou srdce v prsou jejich
- A budou chtíti, abys uspíšil trest (slibovaný jim). Bůh pak nikdy nebéře slibu svého zpět; a den u Pána tvého jest jako tisíc let, jak vy je počítáte
- A s kolika městy měl jsem dlouhé strpení, ač nepravostna byla, a pak teprv stihl jsem je trestem! Ke mně pak vše se vrací
- Rci: „Lidé, jáť pouze jsem vám varovatelem zjevným:“
- a těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, dostane se odpuštění a výživy štědré
- však ti, kdož snažili se odporem znemožniti znamení naše, obyvateli budou ohně pekelného
- Neposlali jsme před tebou ni jednoho posla neb proroka, do jehož přání nebyl by vrhl Satan nějaké přání nesprávné, však Bůh zrušuje to, co vrhá Satan do myšlení: poté pak rozsuzuje Bůh ohledně znamení svých, neboť Bůh zajisté vševědoucí jest a moudrý
- (Svoluje k tomu), aby učinil to, co vrhá Satan v myšlení zkouškou pro ty, v jichž srdcích je choroba a jichž srdce zatvrzelá jsou: a nepravostní zajisté v roztržce jsou daleké
- A aby zvěděli ti, jimž dáno bylo vědění, že jest to pravdou od Pána tvého a aby uvěřili v ni a aby podvolila se jí srdce jejich: Bůh pak zajisté vede ty, kdož uvěřili, ke stezce přímé
- Však nepřestanou ti, kdož neuvěřili, pochybovati o ní, dokud nepřijde na ně hodina (soudu) z nenadání a dokud nepřijde na ně trest dne záhubného
- A panství nade vším v den onen přináležeti bude Bohu a on rozsoudí mezi nimi: tehdy ti, kdož uvěřili a konali dobré skutky, půjdou do zahrad rozkoše
- však těm, kdož neuvěřili a vylhanými nazývali znamení naše, určen jest trest potupný
- A ti, kteří vystěhovali se na stezce boží, poté padli v boji aneb zemřeli, Bůh dojista obštědří je údělem krásným, neboť Bůh zajisté nejlepším jest ze všech obštědřovatelů
- Onť dojista uvede je do místa, v němž naleznou zalíbení, a Bůh zajisté vševědoucím jest a laskavým
- Tak (stane se), A kdožkoli učiní odvetu stejnou měrou, jíž bylo mu ukřivděno a opět bezpráví mu učiněno jest, tomu dojista pomůže Bůh, neboť Bůh zajisté jest promíjející a velký v odpouštění
- Tak (stane se): protože Bůh vnáší noc v den a vnáší den v noc a že Bůh vše slyší a obzírá
- To proto, že Bůh jest pravdou, a že to, co vzýváte vedle něho, jest marností, a že Bůh jest nejvyšší, velký
- Zdaž nevidíš, že Bůh sesílá s nebe vodu a zazelená se země? Bůh zajisté dobrotivý jest a o všem zpraven
- Jemu přináleží vše, což na nebi jest a na zemi: a Bůh zajisté bohatý jest a chvályhodný
- Zdaž nevidíš, že Bůh podmanil vám cožkoli jest na zemi, jakož i lodi, jež plují po moři z rozkazu jeho? A on zadržuje nebesa, aby nespadla na zem, vyjma z dovolení jeho, neb Bůh zajisté vůči lidem laskavý jest a slitovný
- On jest to, který vzbudil vás k životu a poté dá vám zemříti a pak znovu vás vzkřísí: člověk zajisté jest vzdorný
- Každému národu určili jsme obřady, jimiž se řídí jedenkaždý: pročež nechť rozhodně nepře se (nikdo) s tebou v této věci; nýbrž volej (je) k Pánu svému, neboť ty dojista jsi veden cestou přímou
- A když hádají se s tebou, rci: „Bůh nejlépe ví o skutcích vašich
- Bůh rozsoudí mezi vámi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem rozcházeli jste se.“
- Zdaž nevíš, že Bůh ví vše, což na nebi jest i na zemi? Vše to zajisté jest zapsáno v Knize (věčné): a toto zajisté Bohu jest snadným
- Oni pak uctívají vedle Boha to, ohledně čeho nebylo sesláno jim zmocnění a to, o čem nemají vědomosti: a nepravostným nebude pomocníka
- A když předříkávána jsou jim znamení naše jasná, seznáš na tvářích těch, kdož neuvěřili, odpor: a málo schází k tomu, aby vrhli se na ony, kteří předříkávají jim znamení naše: Rci: „Mám ohlásiti vám cos horšího nad, to, co činíte? Oheň, jejž slíbil Bůh těm, kteří neuvěřili — a špatná to bude cesta!“
- Ó lidé, činěno jest vám podobenství: i naslouchejte mu: v pravdě ti, které vzýváte mimo Boha, nemohli by stvořiti ani mouchy, i kdyby všichni shromáždili se k tomu; a kdyby odňala jim co moucha, nemohli by odníti toho od ní. Jak slabi jsou oba: prosící i prošený
- Neocenili Boha pravým oceněním (moci) jeho: Bůh pak zajisté silný jest a mocný
- Bůh vybírá mezi anděly posly a rovněž mezi lidmi: v pravdě, Bůh vše slyší a obzírá
- Ví, co jest před nimi a co jest za nimi: a k Bohu navráceny budou všechny věci
- Vy, kteří jste uvěřili, klekejte a padejte na tváře své a uctívejte Pána svého, a konejte dobro, aby dobře se vám vedlo
- A bojujte pro Boha tak, jak on zaslouží si, aby zaň bylo bojováno: on vyvolil si vás a neučinil vám obtíží v náboženství: ve víře otce vašeho Abrahama. Onť nazval vás muslimy, již dříve a i v této (Knize), aby prorok váš byl svědkem vám a vy abyste svědky byli vůči lidem. Pročež zachovávejte modlitbu a dávejte (povinnou) almužnu a opírejte se o Boha: onť Pánem jest vaším: jak výborný to Pán a jak výborný spomocník