15.The Rock

  1. Alif. Lám. Rá. Tato znamení jsou Knihy a Čtení zjevného
  2. Častokráte přáti si budou nevěřící, aby byli z odevzdaných do vůle Boží
  3. Nech je, ať hodují a užívají a klamati dávají se nadějí: však zvědí
  4. Nezahladili jsme nikdy města, aniž by dáno bylo mu písmo povědomé
  5. Nelze nikterému národu uspíšiti lhůtu svou, aniž zpozditi ji
  6. A říkají: „Ty, jemuž sesláno bylo Napomenutí, zajisté zlým duchem jsi posedlý
  7. zdaž nebyl bys přišel k nám provázen anděly, kdybys byl pravdomluvný?“
  8. Nesesíláme andělů svých, leda s právem a tehdy nebylo by již poshověno nevěřícím
  9. Zajistéť seslali jsme Napomenutí a jistě chrániti je budeme
  10. A již před tebou poslali jsme vyslance k sektám předešlých
  11. a nepřisel ani jeden prorok k nim, aniž by se mu nebyli vysmívali
  12. a na stejnou dráhu uvedeme srdce provinilců
  13. Neuvěří v ně, jakž minulá zvyklost byla předešlých
  14. i kdybychom otevřeli nad nimi bránu v nebesích a oni vzestupovali směrem k ní
  15. stále by říkali ještě: „Opojeni jsou zrakové naši, ba v pravdě lid jsme očarovaný!“
  16. Ustanovili jsme na nebi znamení zvířetníku a zkrášlili jsme je pro (vzhled) pohlížejících
  17. a ochránili je před každým Satanem kamenovaným
  18. vyjma toho, jenž naslouchá pokradmu a v zápětí stižen jest šlehem plamene viditelným
  19. A rozprostřeli jsme zemi a rozházeli po ní temena hor a vzrůsti jsme dali na ní všem věcem dle zvážení
  20. a zaopatřili jsme na ní výživu vám, jakož i těm, kterých nevyživujete
  21. Není věci, jíž zásoby nebyly by v naší moci: a poskytneme je shůry jen v množství stanoveném
  22. A vyslali jsme větry zúrodňující a seslali jsme s nebe vodu, jíž napájíme vás: a vy nejste pány nádrží jejich
  23. Zajisté my jsme to, kteříž obživujeme a umrtvujeme a my (všeho) jsme dědici
  24. Zajisté znali jsme ony, kdož předešli vás a známe ty, kteří po vás přijdou
  25. V pravdě Pán tvůj shromáždí je všechny, neboť moudrý jest a vševědoucí
  26. Stvořili jsme pak člověka z hlíny, z bláta hrnčířského
  27. před ním pak stvořili jsme Džinny z ohně sžírajícího
  28. (Pomni), když řekl Pán tvůj k andělům: „Jáť zajisté tvořím člověka z hlíny, z bláta hrnčířského
  29. a až vytvořím podobu jeho a vdechnu do ní ducha svého, padnete na tváře své, uctívajíce ho.“
  30. I padli na tváře své andělé všichni, vesměs
  31. vyjma Iblíse jenž, odepřel připojiti se k uctívajícím
  32. Řekl (Bůh): „Ó Iblísi, proč nepřipojuješ se k uctívajícím?“
  33. Řekl: „Nepadnu na tvář svou před člověkem, jejž stvořil's z hlíny, z bláta hrnčířského.“
  34. Řekl Bůh: „Vyjdiž odsud — zajistéť kamenován jsi
  35. A dojista prokletí bude nad tebou až do dne soudného.“
  36. Řekl: „Pane můj, poshov mi do dne vzkříšení jejich.“
  37. Řekl (Bůh): „Budiž jedním z těch, jimž poshověno jest
  38. až do dne lhůty stanovené.“
  39. Řekl: „Pane můj, za to, že's zlákal mne, zajisté krášlit budu lidem (pobyt) na zemi a všechny zlákám je
  40. vyjma služebníků tvojich upřímných.“
  41. Řekl (Bůh): „Tato cesta, podle mne, jest správná
  42. neboť nad služebníky mými zajisté nebudeš míti moci, vyjma těch, kdož následovati budou tě, byvše zlákáni.“
  43. V pravdě, peklo zaslíbeným jest místem těchto všechněch
  44. V ně sedmero vede bran a u každé brány bude z nich oddíl určitý
  45. Však bohabojní dlíti budou uprostřed zahrad rajských a pramenů
  46. „Vstupte do nich v pokoji a bezpečí!“
  47. Zprostili jsme nitra jejich veškeré zášti: bratrsky hověti si budou na lehátkách, pohlížejíce si tváří v tvář
  48. tam nepostihne jich nikdy únava, aniž kdy ztad vypuzeni budou
  49. Oznam služebníkům mým, že velký jsem v odpouštění, slitovný
  50. a že trest můj trest jest bolestný
  51. a vypravuj jim o hostech Abrahamových
  52. když vešli k němu a řekli: „Pokoj (s tebou)“ a řekl: „Zajisté ulekli jsme se vás.“
  53. Řekli: „Nelekej se, neboť přinášíme ti zvěst, že obdařen budeš synem moudrým.“
  54. Řekl: „Zdaž zvěstovati budete mi tuto novinu, když stáří dostihlo mne? Co v pravdě máte mi oznámiti?“
  55. Řekli jsme ti novinu pravdivou: tudíž nebuď z těch, kdož ztrácejí naději.“
  56. Řekl: „Kdož ztrácí naději v milosrdenství boží, vyjma zbloudilých?“
  57. Řekl dále: „Jaké jest poslání vaše, ó poslové?“
  58. Řekli: „Zajisté posláni jsme k lidu provinilému
  59. vyjma rodu Lotova, kterýž zachráníme veškerý
  60. kromě ženy jeho, jíž přisoudili jsme aby byla jednou z liknavých.“
  61. A když k rodu Lotovu přišli vyslanci
  62. řekl (Lot): „Zajisté lidé jste mi neznámí.“
  63. Řekli: „Ovšem, přišli jsme k tobě za účelem, o němž (lid tvůj) pochybuje
  64. přinesli jsme ti pravdu a pravdu mluvíme
  65. vyjdi tudíž s rodinou svou za temna (této) noci a následuj je vzadu: nechť pak neobrací se z vás nikdo, nýbrž kráčejte, kamž nakázáno jest vám.“
  66. Dali jsme mu pak tento rozkaz neboť do posledního měl býti vyhlazen lid onen z rána
  67. I přihnal se lid města, rozradován zprávou —
  68. Řekl (Lot): „Toto jsou hosté mí, pročež nezneuctívejte mne
  69. a bojte se Boha a potupou nepokrývejte mne.“
  70. Řekli: „Zdaž nezapověděli jsme ti, abys (poskytoval útulku) komukoliv?“
  71. Řekl: „Zde jsou dcery mé, chcete-li se (smilstva) dopouštěti.“
  72. Při životě tvém, lid zajisté bloudil v opojení svém
  73. a bouře zachvátila je při slunce východu
  74. a obrátili jsme město vrchem do spodu a dštili jsme na ně kamení z hlíny vypálené
  75. zajistéť v tomto všem znamení jest pro bedlivě badající
  76. A města ona leží na cestě tam dosud zůstalé
  77. zajistéť v tomto (všem) znamení jest pro věřící
  78. Byli pak obyvatelé hvozdu též nepravostnými
  79. a pomstou svojí zasáhli jsme je a obě města jsou dojista příkladem zjevným
  80. A obyvatelé HEDŽRU lháři nazývali vyslance
  81. a předvedli jsme jim znamení naše, však odvrátili se od nich
  82. Ve skalách hor tesali si obydlí, aby byli v bezpečí
  83. však bouře zachvátila je za jitra časného
  84. a nic neprospěly jim jejich námahy
  85. Zajisté stvořili jsme nebe i země a vše, což mezi nimi jest, jedině v pravdě: hodina (soudu) pak přijde nezvratně. Promíjej tudíž promíjením krásným
  86. neboť Pán tvůj zajisté jest Stvořitelem, jest vševědoucím
  87. Již dali jsme ti sedm veršů ke stálému opakování a Korán velebný
  88. Nespočívej dlouhým pohledem na požitcích, jichž popřáli jsme několika párům z nich: nermuť se nijak pro ně, nýbrž skloň křídla svá nad věřícími
  89. A rci: „Jáť v pravdě jsem varovatelem zjevným.“
  90. Seslali jsme (trest) na ty, kdož rozdělují
  91. kdož dělí Korán na části
  92. Při Pánu tvém! Jistotně budeme dotazovati se jich všechněch
  93. ohledně toho, co činili
  94. Ohlašuj tudíž, což nakázáno ti bylo a straň se mnohobožců
  95. my pak zajisté dostačíme ti oproti posměváčkům
  96. kteří staví si vedle Boha boha jiného: však zvědí
  97. Dobře pak víme, že svírá se ti hruď (bolem) nad tím, co říkají
  98. pročež vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho a druž se k těm, kdož padají na tvář svou
  99. a uctívej Pána svého, dokud nepřijde ti to, co jest jistotné